|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Hejda, Vít ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Tématem předložené diplomové práce je obhajoba obhájcem, a to se zvláštním důrazem na obhajobu v průběhu hlavního líčení. Hlavní líčení, jak už jeho název napovídá, zastává v trestím procesu stěžejní roli a obhájce má na jeho průběh zcela zásadní vliv. V hlavním líčení probíhá v nejvyšší míře dokazování a strana obhajoby zde disponuje nejširšími právy a možnostmi, jak jeho průběh ovlivnit. Při uplatňování těchto práv obhajoby pak zastává obhájce zcela nezastupitelnou roli a v důsledku má tak podstatný vliv na rozhodování o vině a trestu. Cílem práce je zanalyzovat právní úpravu týkající se, jak práva na obhajobu, tak i samotné obhajoby v hlavním líčení a poskytnout ucelený přehled veškerých práv obhajoby a nejvhodnějších způsobů, jak mají být obhájcem uplatňovány v průběhu hlavního líčení. Předložená diplomová práce si tak klade za cíl zhodnotit současnou právní úpravu a na základě toho činit návrhy pro možnou budoucí novelizaci. Tato práce se také průběžně věnuje také reflexi změn, které trestní právo provedenými novelami zaznamenalo, a to v kontextu jak judikatury, tak i názorů odborné veřejnosti. Toto následně vede k závěrečným úvahám týkajících se možnosti rozšíření některých práv obhajoby, případě vyjasnění určitých nejasností, které vznikají v důsledku nově...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Hornová, Tereza ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
1 Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Cílem této diplomové práce je nejen zanalyzovat právní úpravu týkající se obhájce a obhajoby v hlavním líčení, a poskytnout čtenáři pohled de lege lata na tuto problematiku, ale také uvést u některých právních institutů své úvahy de lege ferenda. Diplomová práce dále poskytuje čtenáři komparaci současné právní úpravy a aktuální verze návrhu nového trestního řádu (stav ke dni 14. 10. 2022) u vybraných trestněprocesních otázek. Obsah práce je rozdělen do úvodu, čtyř částí a závěru. V úvodu je stručně odůvodněn výběr tohoto tématu a stanoveny cíle, kterých má být v diplomové práci dosaženo. Je zde zdůrazněn význam práva na obhajobu a důležitost osoby obhájce. První část práce vymezuje právo na obhajobu, klade důraz na základní lidská práva a svobody v trestním řízení a základní zásady trestního řízení, z nichž akcentuje zásadu zajištění práva na obhajobu. Druhá část práce se věnuje osobě obhájce. Nejprve obecně vymezuje institut obhájce, pak se zabývá konkrétními formami zastupování obhájcem a jeho právy a povinnostmi. Třetí část diplomové práce stručně vymezuje stadia trestního řízení, dále se věnuje obhajobě v hlavním líčení, která je jádrem této práce. Čtvrtá část práce se zaměřuje na odchylky v obhajobě mladistvých, právnických osob a uprchlého, a na stručné...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Žůrek, Petr ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na úlohu obhájce v přípravném řízení a její vztah k naplnění práva obviněného na obhajobu, které je jedním ze základních pilířů dodržení práva na spravedlivý proces v trestním řízení. Právní postavení obhájce má v trestním řízení nezastupitelnou roli, neboť jeho činnost nespočívá pouze v zajištění rovnosti zbraní, ale také v prověření a kontrole činnosti orgánů činných v trestním řízení. Při výkonu své činnosti je obhájce nadán jednotlivými povinnostmi a právy, která se souhlasem obviněného vykonává. Zvláštní pozornost byla věnována vztahu advokáta s klientem, povinnosti mlčenlivosti, právu účastnit se vyšetřovacích úkonů s důrazem na výslech obviněného, právu nahlížet do spisu vzhledem k jeho nedostatečné legislativní úpravě, a konečně, i s ohledem na projekt SKYPE obhajoby, právu na komunikaci s obhájcem bez přítomnosti třetí osoby.
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Svoboda, Michal ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Cílem této diplomové práce je nejen analyzovat postavení obhájce a obviněného v trestním řízení včetně jejich práv a povinností vyplývajících z tohoto postavení, ale zejména vymezit limity, ve kterých může jak obviněný tak obhájce vykonávat právo na obhajobu. Obsah práce je rozdělen do úvodu, šest částí a závěru. V úvodu jsou shrnuty cíle, kterých má být v diplomové práci dosaženo. Je zde zdůrazněn význam práva na spravedlivý proces, jehož součástí je pak i právo na obhajobu a které jsou nedílnou součástí konceptu právního státu. První část se zabývá stručným historickým exkurzem do historie postavení obhájce a obviněného v trestním řízení zejména s důrazem na právní úpravu platnou na území současné České republiky. V druhé části jsou analyzována práva a povinnosti obviněného uplatňující se zejména, ale nejenom, v hlavním líčení. Důraz je přitom kladen na vymezení hranic práva obviněného na obhajobu a důvody, proč tato omezení v právním řádu vůbec existují. Třetí a čtvrtá část je pak věnována osobě obhájce, jeho právům a povinnostem vyplývajících z jeho postavení v trestním řízení a vykonávání obhajoby v hlavním líčení jako takovém. Tyto části znovu kladou důraz na vymezení limitů výkonu a způsobů vedení obhajoby. V páté části jsou rozebrány základní odlišnosti...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Sýkorová, Nikola ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Právo na obhajobu je jedním z nejdůležitějších základních práv osoby, proti níž se trestní řízení vede. Úloha obhájce v přípravném řízení je naprosto zásadní. Obhájcem může být pouze advokát a člen České advokátní komory, tudíž osoba s právnickým vzděláním a kvalifikací pro tuto práci. Obhájce musí hájit práva obviněného všemi povolenými způsoby a vystupovat v jeho prospěch. Ve své práci jsem upřela svou pozornost na právní postavení obhájce podle současné české právní úpravy, na problematiku nutné obhajobu, na právní postavení zvoleného obhájce, soudem ustanoveného obhájce a obhájce ustnoveného Českou advokátní komorou, na jednotlivá práva a povinnosti obhájce. Dále jsem se zaměřila na přípravné řízení a na různé aspekty účasti obhájce v přípravném řízení a jeho jednotlivé úkoly v něm.
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Blaškovanová, Veronika ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na postavení obhájce v přípravném řízení, neboť účast obhájce v trestním řízení je z pohledu teorie i praxe velmi aktuální téma. V práci je popsána geneze postavení obhájce, jakož i jeho posílení nejen v světle historického vývoje, ale též v důsledku vývoje judikatury. Samotným těžištěm práce je vymezení osoby obhájce a jeho práv a povinností v přípravném řízení. Osoba obhájce má přiznaná "obhajovací" práva pro všechny fáze trestního řízení, neboť je z pohledu obhajoby nedílnou součástí práva obviněného na obhajobu. Téma práce je přínosné (zejména z pohledu potenciálního využití) pro každého, neboť postavení obhájce a jeho účast již v předsoudní fázi trestního řízení je stěžejní nejen pro řádné uplatnění práva obviněného na obhajobu, ale též pro další fáze trestního řízení. Přípravné řízení slouží k prověření prvotní informace o tom, že byl spáchán trestný čin, zda je tato informace pravdivá, a k vypátrání osoby důvodně podezřelé z takového činu a ke shromáždění důkazních prostředků použitelných v řízení před soudem k podpoře obžaloby.1 Vzhledem k důležitosti této fáze řízení je pak zcela zásadní i postavení obhájce v něm. 1 Fryšták, M.: Přípravné řízení de lege ferenda. Trestněprávní revue 6/2015, 133 s. a násl.
|
|
|
Právo na obhajobu v českém trestním řízení
Klofáčová, Anna ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Právo na obhajobu je ústavně garantované právo obviněného a jako takové představuje jednu z podmínek spravedlivého procesu. Spravedlivého rozhodnutí ve věci je možné docílit pouze pokud je obviněnému po celou dobu řízení zajištěno řádné uplatnění práva na obhajobu. Cílem mé diplomové práce je přiblížit jednotlivá práva obviněného, které ve svém souhrnu tvoří právo na obhajobu. V celé diplomové práci se snažím o předložení aktuální právní úpravy, upozorňuji na její nedostatky, které se ukazují v praxi a popisuji vzájemný vztah obviněného a obhájce. V první části diplomové práce se věnuji obecnému vymezení práva na obhajobu tak, jak je upraveno na zákonné úrovni a ústavní úrovni v České republice a zároveň uvádím jeho zakotvení v mezinárodních úmluvách, jejichž zněním je Česká republika vázána dle čl. 10 Úmluvy. Ve druhé kapitole popisuji postavení obhájce a obviněného v trestním řízení a osoby, které mohou v trestním řízení vystupovat na straně obhajoby. Třetí kapitola tvoří meritum diplomové práce a zabývá se třemi složkami práva na obhajobu, kterými jsou materiální obhajoba, formální obhajoba a povinnosti ogránů činných v trestním řízení. Čtvrtá kapitola přibližuje status obhájce v trestním řízení, popisuje postavení zvoleného, ustanoveného a určeného obhájce a blíže se věnuje problematice...
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Gilarová, Monika ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma obhájce v trestním řízení, neboť mi přijde nejen zajímavé, ale také poměrně dost praktické a i z toho důvodu, že v budoucnu bych se ve své profesi trestnímu právu ráda věnovala. Vzhledem k šířce záběru tohoto tématu bych hned na úvod chtěla v hrubých obrysech naznačit, na co se ve své práci zaměřím. Nejprve pojednám o právu na obhajobu a jeho pramenech, které považuji za základní kameny této problematiky. V této části budu popisovat prameny tohoto práva v mezinárodních úmluvách i jeho zakotvení v právním řádu České republiky a budu se snažit zdůraznit jeho roli v trestním řízení. Dále budu podrobněji rozebírat zásadu zajištění práva na obhajobu v českém právním řádu, její umístění mezi zásadami, dělení a také to, jak se tato zásada v některých případech projevuje v konkrétních právech a povinnostech obviněného. Vzhledem k tomu, že trestní právo se vyznačuje některými specifickými zásadami, použitelnými jen pro toto odvětví, považuji za důležité zmínit se o konstrukci i funkcích zásad v obecném pojetí. V následující fázi plynule přejdu k samotné osobě obhájce, kterého budu charakterizovat z hlediska podmínek, které musí splňovat k tomu, aby tuto funkci v trestním řízení mohl vykonávat, a dále popíši hlavně jednotlivé případy vzniku zastoupení obviněného...
|
host ::
RSS.